Konrád, P. Kožní ambulance Černošice
SOUHRN: V článku je popsáno sezónní parazitární onemocnění, trombikulóza, typické pro přelom srpna a září, pro určité zeměpisné oblasti. Je identifikován a zařazen původce choroby, popsány možné klinické průběhy parazitózy a uvedena nejúčinnější terapie.
KLÍČOVÁ SLOVA: trombikulóza, Trombicula autumnalis, svilušky, permetrín, avenatramid.
Původce
Sametka podzimní (Trombicula autumnalis) je druh roztoče z čeledi Trombiculidae (sametkovcovití). Jejich larvy žijí paraziticky, napadají teplokrevné savce a některé na zemi hnízdící ptáky. Vyskytuje se ve vlhčím prostředí a je aktivní od července do září. Larvy sametky způsobuje nemoc trombikulózu syn. trombidiózu.
Larvy jsou oranžové až cihlově červené s pouze šesti nohama, osm nohou mají až ve stádiu nymfy. Larvy jsou velké do 0,2 milimetru. Dospělý roztoč je velký cca 1 mm a jeho tělo je uprostřed zúžené a hustě pokryté chloupky, které připomínají samet (obr.1). Dospělci žijí v půdě a listí, kde samička na podzim klade vajíčka. Z vajíčka se vylíhne šestinohá larva, která je jediným parazitickým stádiem sametky. Po vylíhnutí larva vyšplhá na čepel trávy nebo keř a čeká na svou oběť, kterou jsou teplokrevní obratlovci jako jsou myši, hraboši, krtci, psi, kočky aj., ale napadá i lidi.
Svilušky – chybné označení
Onemocnění je často nazýváno laickou veřejností nesprávně „svilušky“.
Tato záměna je způsobená podobností roztočů – Trombicula autumnalis a Tetranychus (obr.2). Svilušky jsou však škůdci výhradně rostlin z čeledi sviluškovití (Tetranychidae), řádu sametkovci (Prostigmata). Způsobují stříbřitý nádech listů tím, že vytváří vzduchové bublinky v tkáních rostlin (obr.3). Při větším rozvoji populace tvoří jemné nebo později husté pavučinky kolem listů nebo jehlic s drobnými barevnými tečkami. Pavučinky nebo vlákna bývají často v místě, kde stopka listu přiléhá k větvičce nebo stonku. Při invazivním průběhu dochází k náhlému vadnutí a bezdůvodnému usychání rostlin. Dřeviny mohou zůstat téměř bezlisté nebo s visícími suchými listy. Roztoči žijí na spodní straně listu, kde je lze obvykle vidět pomocí lupy.
Definice
Napadení larvami roztoče Trombicula autumnalis, které způsobují na kůži svědivou akutní zánětlivou dermatózu s výsevem makulo-papul vyskytujících se většinou v místě tlaku oblečení – v pase, v oblasti nad kotníky a v místech spodního prádla.
Etiologie a patogeneze
Larva sametky je velká cca 0,2 mm a po těle hostitele se pohybuje velmi rychle, takže je obtížné ji spatřit nebo odchytit. Tak se dostane do specifických míst, kde snadněji a nepozorována může proniknout pod kůži. Takovými místy je u lidí zejména oblast třísel, pohlaví, vnitřní strana stehen, břicho, pupek, podpaží, podkolenní jamky či kožní záhyby, larva s oblibou zalézá pod spodní prádlo. Tam se přichytí ke kůži, jejíž povrch naruší svými ostrými kusadly (chelicery). Okamžik napadení hostitele je nebolestivý a tudíž uniká pozornosti. Do vzniklé ranky pak larva vypouští silně lytický sekret svých slinných žláz, který obsahuje trávicí enzymy. Larva se tudíž neživí krví, ale saje takto vzniklou drť nekrotických kožních buněk svého hostitele.[1] Po sání, které trvá 2–3 dny, odpadne a vyvine se postupně přes stádium nymfy až do fáze dospělého jedince. V těchto dalších stádiích je již sametka neškodná. Samička po nakladení vajíček umírá. Životní cyklus s přeměnou sametky probíhá na rozhraní srpna a září, kdy se onemocnění vyskytuje. Z tohoto důvodu je nazývána také jako srpnová vyrážka (ang. harvest mite).[2] Postižení bývají zemědělci, zahrádkáři, většinou ze stejných oblastí (v České republice se jedná zejména o Středočeský kraj a Pálavu na jižní Moravě).
Klinický obraz
Po kousnutí larvou sametky vznikají nejprve živě červené makuly, následně pomfy a plošné papulózní projevy s centrální hemoragií (obr. 4,5,6). Po několika hodinách i dnech se může vyskytnout silná alergická reakce se silným svěděním.[3]
Svědění trvá většinou týden, kožní projevy přetrvávají bez terapie přibližně 14 dnů.[4] Teplo, například z postele, zvyšuje následky kousnutí a způsobuje někdy až mučivý pruritus! V rozvinutém a neléčeném stádiu choroby mohou být výsevy na celém těle. Výjimečně se vyskytují alergické reakce takové tíže, že končí hospitalizací (obr.7a,7b,7c).
Diagnóza
Je dána klinickým nálezem a průběhem. Charakteristické je období a lokalita výskytu.
Diferenciální diagnóza
Zahrnuje další parazitární onemocnění jako je scabies, pediculosis, cimicosis a poštípání hmyzem. K odlišení jednotlivých diagnóz vedou zpravidla anamnestické údaje o době, místě a okolnostech vzniku onemocnění. Typický je anamnestický údaj sekání trávy a zastřihávání keřů na přelomu srpna a září.
Terapie
Kožní projevy se sice mohou hojit spontánně, ale doprovázející pruritus pacienty velmi obtěžuje. Není výjimkou celotělový výsev projevů, což přináší i psychickou alteraci a možný rozvoj parazitofobie. Nejúčinnější jednorázovou terapií je antiparazitikum permetrín (Infectoscab krém). Pro terapii trombiculosis není hrazen z veřejného pojištění a pacient si musí externum zaplatit. Aplikuje se stejně jako u scabies, tedy na celé tělo minimálně na 5 hodin. Postup terapie je následující. Permetrin se aplikuje ideálně na noc. Před jeho nanesením se pacient umyje pomocí antiseptického mycího gelu (např. Cutosan® mycí gel). Toto antiseptické mýdlo zabraňuje sekundární impetiginizaci, zpravidla rozškrábaných ložisek. Pacient jej používá k hygieně až do úplného zhojení nálezu. Antiseptický gel se ponechává cca 1 minutu působit na kůži bez přítomnosti vody. Ráno pacient smyje permetrín opět antiseptickým mycím gelem a začne aplikovat protisvědivá externa. U nejtěžších stavů volíme kortikoidní substance, u lehčích forem postačí přípravky s antipruriginózní substancí avenanthramid v kombinaci s epitelizační substancí dexpanthenol (např. AD lotio Acut).[5]
Tato protisvědivá externa se aplikují na celé tělo 2x denně v režimu ráno-večer až do úplného vymizení příznaků choroby. U silné alergické reakce provázené pruritem indikujeme celkově antihistaminika a v extrémních případech se podávají kortikoidy i.m.
Závěr
Trombikulózu je vhodné léčit i přes její možné spontánní hojení. Cílem je zabránit vzniku impetiginizace, zmírnit subjektivní potíže, hlavně pruritus, zkrátit trvání projevů, a zmírnit alergickou reakci, která může být ve výjimečných případech i důvodem k hospitalizaci.
MUDr. et MUDr. Pavel Konrád
Kožní ambulance
Mokropeská 2027, 252 28 Černošice
pavel.konrad@volny.cz
Literatura:
- HERCOGOVÁ, J.,Klinická dermatovenerologie, Praha: Mladá fronta 2019, 1453 s.
- ŠTORK, J. et al. Dermatovenerologie, Praha Galén, 2008, 62 s.
- URBÁNKOVÁ, J.,Parazitární kožní choroby a jejich léčba, Medicína pro praxi 2008; 5(2): 78–80
- BRAUN-FALCO, O., PLEWIG, G., WOLF, H. Dermatológia a venerológia, Osveta, s.r.o., Martin, 2001, 300 s.
- FADRHONCOVÁ, A. Farmakoterapie kožních nemocí, Praha: Grada 1999, 171–172 s.
Zobrazeno 7417 x
