MUDr. et MUDr. Pavel Konrád
Konrád, P. Kožná klinika Lasermed / kožná ambulancia Černošice
Úvod
Svrab je celosvětově rozšířená svědivá dermatóza vyvolaná roztočem Sarcoptes scabiei variatio hominis, česky zákožka svrabová. Je mylně považován za řídce se vyskytující ochorenie. I dnes představuje časté ochorenie rutinní dermatologické praxe a medzi profesionálními dermatózami zaujímá v České republice dokonce první místo!
Historie
První zmínky o chorobě se objevují už v bibli (1000 let př. n. l.). Chorobu poprvé popsal precizní pozorovatel Hippokrates a název odvodil od slova škrábat, lat. scabo, což presne popisuje chování postižených.
Původce
Sarcoptes scabiei variatio hominis je roztoč řádu Acarina, podřádu Astigmata, čeledi Sarcoptidae. Dospělá samička (obr. 1, 2) má velikost 0,3-0,4 mm, je oválného tvaru s hnědými ústními ústroji a čtyřmi končetinami, niekedy je viditelná i lupou. Sameček je menší, velikosti 0,16 – 0,2 mm, chodbičky nehloubí a žije pouze na povrchu pokožky. Po kopulaci umírá do 48 hodin. Zákožka může žít a rozmnožovat se pouze na člověku. Fertilní samička se na koži pohybuje rychlostí asi 2,5 cm/min a do 30 minut začína hloubit chodbičku, ve které je po 3 – 20 minutách úplne ukryta. Chodba směřuje nejdříve kolmo k povrchu kože, ve stratum granulosum se stáčí a pokračuje už jen v této vrstvě paralelně s povrchem pokožky. Samička, která nikdy neopouští původní chodbičku, vyhloubí počas 1 noci úsek 0,5-5 mm a počas dne naklade 1-3 vajíčka. Dožívá se 4-6 týdnů a počas života naklade cca 50 vajíček. Počet zákožek u nemocného běžným svrabem je 10-20, u Scabies norwegica však miliony.
Epidemiologické údaje
Morbidita svrabu v celosvětovém měřítku je, zřejmě velmi střízlivě, odhadována na 300 miliónů nemocných. V rozvojových zemích postihuje přes 20 % kožně nemocných a napríklad v Japonsku je to 1,96 %. Výskyt se zvyšuje v souvislosti s migrací obyvatelstva, v průběhu ozbrojených konfliktů a přírodních katastrof. Právě migrace obyvatelstva stojí za současným zvýšeným výskytem ochorenie v České republice. Incidence svrabu se zvyšovala už pred 2. světovou válkou, počas které dosáhla vrcholu (15 %), v 50. rokoch se stal svrab takřka raritou a v 60. rokoch došlo opět k jeho výraznému rozšíření. V Československu skončila poslední epidemie v roce 1974 s vrcholem v rokoch 1968 - 1970 s výskytem 400 případů na 100 tis. obyvatel. Od roku 1991 je pozorován ďalšie nárůst. Cyklická zvýšení výskytu pozorovaná po celém světě s vlnovitým průběhem epidemií v intervalu kolem 15 let s maximem každých 30 let nejsou pouze odrazem sociálních a hygienických podmínek a jejich příčina je stále nejasná.
V České republice je scabies v pořadí čtvrté nejčetnější infekčný ochorenie. Postiženy sú všetky věkové skupiny s nejvyšším výskytem u 15-19letých. Poslední epidemie svrabu proběhla v roce 1994. V současné době je teda, dle predikcí, očekávána ďalšie epidemie svrabu u nás.
Přenos
Přenos je způsoben pomocou oplodněných samiček přímým kontaktem s nemocným a je usnadněn najmä přelidněním, chudobou, špatnou hygienou, některými povoláními, např. ošetřovatelství. Přenos je častý také pohlavním stykem a z tohoto důvodu se choroba v dermatologické nomenklatuře řadí se medzi tzv. sexuálně přenosné choroby – tzv. STD.
Přenos je možný ale i nepřímo přes osobní a ložní prádlo, přes tonometr či pri krátkém tělesném dotyku, tento typ přenosu je pozorován hlavne u Scabies norwegica. Nákazu stačí vyvolat pouze jedna oplodněná samička.
Klinický obraz
Po 2 – 6 týdnech od přenosu dochádza k manifestaci choroby, která se projevuje intenzivním svěděním přítomným najmä v nočních hodinách, typicky po ulehnutí do postele. Samička totiž začína hloubit chodbičky a dráždí tak volná nervová zakončení. V predilekčních lokalizacích (obr. 3), teda v místech s tenčí vrstvou stratum corneum, jako sú interdigitální prostory na rukou a nohou, lokty, zápěstí, přední axilární řasy, prsní dvorce, penis, pozorujeme výskyt patognomických projevů, teda chodbiček esovitého tvaru, délky 0,5 – 1,5 cm, na konci chodbičky je možno pouhým okem pozorovat zákožku jako tmavý bod (obr. 4). U svrabu dochádza vždy k impetiginizaci a ekzematizaci ložisek, což může vyvolat velmi pestrý obraz se vznikem erytematózních makul, exkoriací, vezikul, papulopustul až rozsáhlých hnisavých ložisek s krustami, tyto rozsáhlé pyodermie mohou vést až k sepsi či ke vzniku glomerulonefritidy. U nemocných se zvýšenou hygienou, často se sprchujícími, je diagnóza svrabu těžká (tzv. Scabies „mytých“), protože bývá přítomno pouze niekoľko ojedinělých projevů, najmä papul, a hlavním příznakem bývá pouze silný noční pruritus. Symptomatologie může být též výrazne potlačena celkovou či místní léčbou kortikoidy (Scabies incognito).
Scabies nodularis vzniká asi u 7 % postižených. Jde o silně svědící, až kolem 10 mm v průměru velké, jasně červené až nahnědlé papuly a noduly, které niekedy recidivují i řadu mesiacov po liečbe.
Scabies norwegica (syn. crustosa, hyperceratotica) je vzácná forma svrabu postihující predovšetkým imunosuprimované osoby, jedince se sníženou vnímavostí k pruritu a mentálně retardované osoby. Je charakterizována velkou nakažlivostí podmíněnou velkým počtem parazitů na koži nemocného - až 2 miliony na jediném pacientovi. Klinicky nacházíme generalizované erytematoskvamózní papuly a silné hyperkeratotické nánosy s krustami a prasklinami v místech zvýšeného tlaku, najmä nad extenzory končetin (ruce, nohy, hýždě, lokty, nad klouby prstů rukou apod.).
Diagnóza
Stanovení diagnózy je založeno na anamnéze a aspekci. Pacient si stěžuje na večerní a noční pruritus až mučivého charakteru. Na koži hledáme chodbičky esovitého tvaru a dvojičky papulek u jejich vyústění.
V případě diagnostických rozpaků je vhodné pokusit se o průkaz mikroskopickým vyšetřením seškrábnuté kože v roztoku 10% KOH a alebo následovat rady starých dermatologů a pacienta pre jistotu vždy přeléčit.
Zvířecí svrab
Různé varianty Sarcoptes scabiei napadají i zvířata (koně, dobytek, psy, prasata, kozy, ovce, velbloudy), kromě specifického hostitele však nejsou schopné rozmnožování a infestace. Zvířecí zákožky nejsou schopny na člověku vytvářet chodbičky a spôsobujú pouze vznik jednotlivých svědivých pustul. K přenosu dochádza pouze úzkým kontaktem s postiženým zvířetem, na kterém mohou být přítomny eroze, krusty a ložiska vypadlé srsti. Po přerušení kontaktu s nemocným zvířetem se projevy hojí spontánně.
Epidemiologická opatření
- hlavní zásadou je léčit vždy celou rodinu, i když u ostatních nemusí být choroba ještě manifestní !
- anamnesticky zjistit všetky příbuzné, ale i osoby jen přebývající v bytě nakaženého a ty také důsledně přeléčit.
- oblečení a ložní prádlo vyvařit - zákožka hyne pri expozici 50 °C.
- koberce a sedací soupravy napařit či vynést ven.
- krajní řešení - v bytě 3 dny nebydlet, protože zákožky přežijí mimo koži pouze 3 dny.
Terapie
Nejúčinnějším lékem svrabu je v současnosti celosvětově permetrín. Dříve používaný lindan je už v celé Evropské unii zakázaný. Ďalšie možností je terapie sirnou mastí.
Permetrin je WHO doporučován jako lék volby u terapie svrabu a je používán ve většině zemí světa. Má excelentní bezpečnostní profil, prakticky se nevstřebává, a preto je možno jej použít už u dětí od 2 mesiacov věku, těhotných i kojících žen. Pri nanášení se nesmí vynechat žádná část těla a permetrín se ponechává působit nejméně 8 hodin (najčastejšie na noc). Po 8 hodinách se pacient omyje, ideálně pomocou antiseptického medicinálního mýdla (např. Cutosan® mycí gel).
Cutosan® mycí gel
Jemný bezsulfátový mycí gel s antiseptickou přísadou pre šetrné čištění pokožky. Vhodný pre hygienu po terapii svrabu.
Detail produktu →Farmakologický účinek tkví v reporalizaci nervových buněk parazitů, kteří následně rýchlo zmírají na zástavu dechu.
Vzhledem ke zvýšené potřebě permetrínu, kvůli zvýšenému výskytu svrabu a vší, bol permetrín v loňském roce zařazen do vyhlášky č. 270/2013 Sb. o stanovení seznamu léčivých látek a pomocných látek, které lze použít pre přípravu léčivých přípravků a lze ho už používat v magistraliter receptuře. Permetrín je ve formě magistraliter připravovaný v lékárnách a je hrazen pojišťovnami. Rozpis receptu je následující:
Permetrini 5% krém 100, 0
D. S. na 8 hodin nanést na celé tělo, po týdnu zopakovat.
Je nutno pamatovat na to, že i po úspěšném přeléčení svrabu přetrvává svědění ještě niekoľko dnů. To je vyvoláno ekzematizací projevů. Tato je způsobena reakcí organismu na vlastní těla zákožek, jejich vajíčka a výtrusy (tzv. skybala). Všetky tyto elementy zostávajú i po přeléčení v chodbičkách ve stratum granulosum, dokud nedojde k jejich odloučení vlivem fyziologické obměny pokožky. Na koži se může objevit taktéž sekundární impetiginizace způsobená staphylokoky, které využijí locus minoris resistance, teda porušení kožního krytu zákožkami, a pomnoží se. Ekzematizace se nejlépe léčí pomocou emoliencií (např. AD lotio® Acut),
AD lotio® Acut
Lotio pre zklidnění podrážděné a svědivé pokožky. Ideální pre následnou péči po liečbe svrabu a zmírnění svědění.
Detail produktu →Případná exacerbace ochorenie bývá způsobena najčastejšie nesprávnou aplikací permetrinu, kdy si pacient neaplikuje krém na určitá místa na těle (zpravidla genitální oblast či meziprstí nohou). Ďalšie možností exacerbace je autoreinfekce z detritu pod nehtovými ploténkami rukou. Tam se zákožky dostanou kvůli intenzivnímu škrábání. Je preto potřeba pacienta pred terapií upozornit na nezbytnost co nejkratšího ostříhání nehtů na rukou a mechanické odstranění detritu pod nimi.
Pozn. Permetrín se využívá i v terapii vší, kde je jeho účinnost pri správné aplikaci opět velmi vysoká. Ideální je nechat permetrínovou emulzi působit ve kštici 8 hodin pod prodyšnou pokrývkou hlavy (např. plena, šátek, nepoužívat igelitové čepice !). Po týdnu se aplikace stejným způsobem zopakuje. Rozpis receptu na tuto indikaci je:
Permetrini 5% emulze 100, 0
D. S. vetřít do vlhkých vlasů a nechat působit 8 hodin, po týdnu zopakovat.
Literatura
- prof. MUDr. Jiří Štork: Scabies, Česko-slovenská dermatologie, ročník 74, únor/1999